Z objemu šup do diety
Z pravidla začínáte dietu někde mezi 60 – 80 dny před závody, podle toho, jak moc jste se zprasili v objemové fázi a jak moc máte na sobě podkožního tuku. Pokud máte objem opravdu brutální, kdy do sebe rvete všechno hlava nehlava a mnohdy v tekuté formě, protože nemáte šanci všechno sníst, začíná vaše dieta pozvolna. Já měl třeba v objemu mezi 500 – 700g sacharidů denně, což je opravdu hodně a mnohdy to nemají ani podstatně větší borci, než jsem já. Pro představu, 100g vařené rýže má něco okolo 28g sacharidů, takže si můžete lehce spočítat, kolik jsem toho snědl. No já to spíš skoro všechno pil a musím říct, že je to pěkný hnus ale když musíš tak musíš. Drtivá většina mých jídel byla v mixéru a když říkám jídel, tak myslím opravdové jídlo. Do mixéru jsem si prostě naházel oběd, zalil trochou vody a tadá, hotovo. Velké gastro porno co? No jo, musím říct, že čtvrt kila kuřecích prsou s půl kilem rýže a brokolicí nevypadá moc lákavě ani v pevném skupenství, natož když to rozmixujete na kaši.
Abych se dostal k pointě, tak ve většině případů se u nás dieta dělá na základě sacharidových vln. Já jsem začal cca 70 dní před závody a vlny jsem měl mezi 150 – 400 gramy sacharidů denně, což je naprostá pohoda a účel to splní. Jenomže pak přichází ta horší část, kdy stáhnete z jídelníčku mléčné výrobky a v sacharidových vlnách se vám začnou objevovat čísla jako 0 nebo 50. Tady už tušíte, že jde do tuhého a vy musíte v téhle chvíli přidat na 150%. Dělá se to těžko, protože stahujete sacharidy a i tuky, které vám dodávají energii pro náročné tréninky. Tehdy začnete pociťovat první náznaky únavy, točí se vám hlava, činky jsou den ode dne těžší i když nepřidáváte na váze, jste slabší, začíná vám být zima a někteří začínají být protivní. K silovým tréninkům vám přibude i kardio, které je teda pekelná věc a neznám nikoho, kdo by ho měl v oblibě. Teda musím říct, že já třeba kardio nedělám a doufám, že nebudu muset, protože jsem naštěstí tuk vždy stáhl jídlem a silovým tréninkem.
Tři fáze diety
První fázi můžeme nazvat: Je to dobrý, zvládám to. Tady se těšíte z prvních výsledků a jste motivovaní až na měsíc, protože máte ještě dost energie. Druhá fáze: Začínám mít hlad ale zvládám to. Při téhle fázi přichází uvědomění, že máte den ode dne větší hlad, jídlo ubývá a energie jak by smet. Třetí fáze: Bolí mě i mrkání a vy laskavě nedýchejte tak nahlas. Tady už se dostáváme zhruba dva týdny před závody, kdy jste totálně na dranc, nemáte energii, síla zmizela jako mlíko v akci z Kauflandu, a forma se vám zdá hrozná. V tomhle období máte totiž dny, kdy forma vypadá podle vaší nálady. Jeden den se vzbudíte a vypadáte naprosto luxusně, hážete jeden Instagramový příspěvek za druhým a další den máte chuť se na to všechno vykašlat, protože ve svých očích vypadáte jako byste ani nebyli v dietě. Každou chvíli co projdete okolo zrcadla se kontrolujete, sledujete každou žilku a troufá si říct, že vám začíná pěkně hrabat.
Jdeme do finále
Tady nastává ta největší zkouška ze všech a mnohdy ji spoustu závodníků podcení neb nezvládne. Ano, mluvím o superkompenzaci, což je hodně náročné schéma průběhu posledního týdne, kde máte jednou přes šest litrů vody a málo sacharidů, pak máte zase tuny sacharidů a litr vody, jednou máte bílkoviny, pak zas ne. No ve zkratce řečeno, je to masakr a každý trenér nebo závodník má své vlastní know how a metody k tomuto procesu. Tady teprve poznáte, co vlastně vaše tělo je schopno unést a sáhnete si na opravdové dno, protože svůj organizmus a psychiku profackujete ze všech možných úhlů.
V poslední den superkompenzace stojíte natření barvou na závodním pódiu pod září reflektorů a snažíte se ze sebe podat ten nejlepší výkon a co nejlépe odprezentovat svou formu. Ladíte makeup, vlasy, vousy, pózy a tohle všechno děláte totálně vyčerpaní a na prach vysušení. Spousta závodníků žije právě pro tuto chvíli a je to pro ně nenahraditelná součást jejich životů. Neříkám abyste dělali něco takového pro nic za nic ale alespoň se k těmto lidem chovejme s respektem, protože takovou disciplínu si dokáže představit a naordinovat pouze hrstka z nás.
Autor: Jaroslav Jeřábek