CISTUS TURECKÝ (CISTUS INCANUS) - BYLINA

Nálev a chuť byliny

Cistus chutná výrazně bylinkově, je aromatický, mírně nahořklý a zkušení konzumenti ho doporučují podávat s citronem a medem. Nálev má světle žlutou barvu.

Původ byliny

Za, podle názvu exotickou bylinou, nemusíme cestovat nijak daleko. Cistus incanus neboli středomořská růže (rockrose) je doma právě ve Středomoří. Běžně se ale vyskytuje ve 170-200 druzích, takže ho lze najít i v Severní a omezeně také v Jižní Americe.

Možná ale máte tuto půvabnou trvalku na záhonku. Vypadá skutečně jako růže. Je to nízký, kompaktní keřík vyžadující slunné stanoviště. Od května do června kvete nápadnými růžovými a výrazně vonícími květy. Ty se objevují pouze na jeden den a bývají bílé, růžové nebo žluté. Plodem je tobolka.

Schopnost rostlin prospívat ve středomořských podmínkách je dána jednak symbiózou s kořenovými houbami (mykorhiza) a také rychlou regenerací po požárech. Semena jsou uzpůsobena k dlouhému pobytu v hluboké půdě a klíčí až po několika sezonách.

Podle dochovaných zpráv se cistus používal už v perské tradiční medicíně. Patřil dokonce k nejcennějším přírodním přípravkům vůbec. K přípravě nálevů a tinktur se sbírají jeho listy.

Příprava

100 °C

2-5 minut

1 až 2 čajové lžičky na 1,5-2 dl