TŘEZALKA NAŤ - BYLINA

Nálev a chuť byliny

Třezalkový nálev má světle oranžovou barvu a výraznou bylinnou vůni. Po ochutnání nás nejdříve pohladí příjemná nasládlost, za ní následuje mírná svíravost a nahořklost. Odvar z třezalky můžete dochutit lžičkou medu.

Původ byliny

Třezalce tečkované (Hypericum perforatum), asi 60 cm vysoké trvalce, jsou prospěšné vlastnosti přisuzovány od starověku. Dým ze zapálené třezalky byl používán k čištění vzduchu a zahánění zlých duchů. Křesťané dávali třezalce mnoho pojmenování, nejčastěji se jí říká Svatojánská bylina, protože údajně vyrostla z krve, která na zem skapala z probodnutého jazyka Jana Křtitele.

Bylina s dřevnatějící lodyhou a výraznými žlutými květy roste po celé Evropě, v severozápadní Číně, Africe i Malé Asii. U nás ji najdeme od nížin po podhorské oblasti na slunných, sušších okrajích lesů, luk a cest. Nejčastěji se třezalka sbírá v době květu, tedy v červenci a srpnu. Ideální je suché počasí, kolem 10. hodiny dopolední. V té době obsahuje nejvíc silic. Bylinkářky svazují rostlinky do kytic a ty věší do stínu. Teplota při sušení by neměla přesáhnout 35 °C. Čerstvou třezalku lze využít také k výrobě tinktury nebo oleje.

Pozor: u citlivých osob je možnost fotosenzibilizace.

Příprava

100 °C

15 minut

1 až 2 čajové lžičky na 1,5 dl

Návod na přípravu

1. Třezalku zalijte vodou o teplotě 100 °C v poměru 1 čajová lžička na 2 dl.
2. Doba vyluhování je 15 minut (přikrytý šálek), poté přeceďte.
3. 1 zarovnaná čajová lžička = 1000 mg.
4. Nepřekračujte doporučené denní dávkování 900 mg.