Anežka Pekárková, IFBB Bikini fitness – Ženskost a ladnost v projevu ženy na pódiu, hrají nesmírnou roli.

Ahoj Anežko, jako první věc tě poprosím, aby ses čtenářům představila a řekla něco o sobě.

Ahoj. Jmenuji se Anežka Pekárková, je mi 23 let a fitness se věnuji zhruba 3 roky. V současnosti žiju v Praze a studuji na Vysoké škole ekonomické magisterský obor Ekonomie. Původem pocházím od Orlických hor a Krkonoš. Polovina mé rodiny žije poblíž Opočna, určitě znáte Opočenskou zmrzlinu (smích), ale nachází se zde i krásný zámek, který stojí za navštívení. Druhá polovina mé rodiny žije v Josefově, což je vojenská pevnost z 18. století, takže také určitě dobrý tip na letní výlet.

Můžeš nám alespoň stručně popsat své začátky a co tě hnalo k tomu, aby ses cvičení věnovala a začala závodit?

Mé začátky sahají několik let zpět. Jelikož jsem dost velký jedlík a vždy jsem jím také byla, nikoho nepřekvapí, že jsem ve svých dospívajících letech měla pěknou řádku kg navíc. Proto jsem se snažila cvičit, běhat a víceméně dělat vše možné pro to, abych zhubla. Nikdy jsem ale pořádně nevěděla jak na to a typicky stravu jsem nedržela vůbec, takže se výsledky nedostávaly. Až s přestěhováním do Prahy jsem začala navštěvovat fitness centra a našla si svého prvního trenéra. Jelikož jsem dost ambiciózní ve všem, co dělám, i zde to mělo hned jasnou vidinu postupu. Správný jídelníček a tréninkový plán brzy ukázal výsledky a já se utvrdila v tom, že chci do roka startovat na závodech.

Jak dlouho už závodíš v kategorii Bikini fitness a jak se ve tvých očích kategorie postupem let mění?

V kategorii Bikini fitness závodím dva roky. Není to sice úplně dlouhá doba, ale i za tento čas vidím rozdíly. Řekla bych, že všeobecným trendem za posledních několik let je, že dívky se stávají čím dál tím více osvalené a „osekané“. Když se podívám na fotografie slečen, které závodily v Bikinách před 5 lety, a které závodí dnes je to z hlediska svalové vybavenosti markantní rozdíl. Proto si myslím, že dnes už není tak snadné začít a uspět mezi bikinami jako dřív, i vzhledem k tomu, že závodnic je dnes už pěkná řádka a konkurence tak roste. Musím ale uznat, že já osobně jsem zastánce spíše svalů, avšak při udržení ženskosti.

Můžeš nám říct, na jakých závodech si startovala a jak se ti dařilo?

První sezónu jsem startovala na kondičních soutěžích. Závodila jsem na Golem Classic Kutná Hora a hned druhý den na Grand Prix Ronnie v Březnici. Na Golemu jsem obsadila 4. místo v ženách a na Ronnie 4. místo v juniorkách a 5. místo v ženách. Druhou sezonu jsem se účastnila pohárových soutěží, a to Partner Cup v Čelákovicích a Grand Prix Fitness v Brně. V Čelákovicích jsem vybojovala 4. místo v ženách a v Brně to bylo 4. místo v juniorkách a 5. místo v ženách. Je zřejmě patrné, že se v mých výsledcích opakují stále ta samá čísla. (smích) Lehce mě mrzí, že jsem prozatím nevybojovala žádnou medaili, ale na druhou stranu vím, kde mám své slabiny, a které se časem určitě zlepší. Za svůj úspěch ale považuji to, že i když za sebou nemám dlouhé roky závodění, tak ve všech kategoriích, ve kterých jsem doposud startovala, jsem se vždy dostala do finále.

Jak vnímáš dnešní konkurenci a co si myslíš o směru, kterým se tvá kategorie ubírá?

Konkurence je jednoznačně čím dál tím větší, jak jsem již zmiňovala výše. Na jednu stranu je to samozřejmě náročnější, na druhou to ovšem přináší vyšší kvalitu závodů. Já osobně, bych neměla  takovou radost, kdybych vyhrála mezi 6 závodnicemi, ale když bych vyhrála mezi 25 ženami, toho už bych si velice cenila.

S kým jsi se připravoval na závody a plánuješ soutěžit i v letošním roce? Případně na jakých závodech?

Poslední dva roky se připravuji pod Slávkem Vinogradovem a už bych neměnila. Slávek se všem svým závodníkům věnuje daleko přes rámec toho, co by se od něj očekávalo. Letos jsem rozhodně měla v plánu závodit. Mým cílem byly jednak pohárové soutěže, tak mistrovské, neboť mohu letos jako poslední rok startovat v juniorské kategorii. V merku jsme měli i některé mezinárodní soutěže (Mania Classic a Diamond v Praze). Korona nám ovšem, ostatně jako všem, udělala čáru přes rozpočet. Takže se plány z jara přesunuly na podzim, kdy se nyní situace začíná pomalu opakovat. (smích) Takže uvidíme, jak se vše vyvine. Pro mne ale stále zůstává priorita taková, že se jedná o sport, a proto by jej měl každý dělat hlavně s radostí, aby z něj nevyprchalo to kouzlo a z přípravy se nestalo utrpení. 

Jak se potýkáš se situací, ohledně složitosti získat sponzory spolu se zázemím pro tento sport a jednotlivé sportovce? Naopak co bys uvítala jako příjemnou změnu, nebo co bys změnila, kdybys to mohla ovlivnit?

Toto je jedna ze zásadních věcí fitness, která dle mého není moc veřejně známá. Opravdu není lehké sehnat sponzoring. Pokud se již někomu poštěstí, většinou se jedná o pomoc se zajištěním suplementů. Příprava v sobě zahrnuje ale celou řadu nákladů, kdy se může jednat o kvalitní stravu, posilovnu, solárium, trenéra, startovné, doprava na soutěže a ubytování, závodní plavky, barvy, a tak bych mohla pokračovat dále. Příjemnou změnou, kterou by jistě řada závodníků uvítala, by bylo uzpůsobení finančních podmínek pro startování na soutěži alespoň do trochu příznivější podoby. Startovné se může vyšplhat do několika tisíc a co si budeme, na závodnících tento sport stojí a startovné bývá častokrát právě tím hlediskem, na základě kterého, se sportovci rozhodují, kde budou startovat.

Čtenářům je nutno říct, že se spolu známe a trénujeme společně pod vedením Slávka Vinogradova v Target Teamu. Co tě vedlo právě ke Slávkovi a jaké byly tvé první dojmy v porovnání s těmi nynějšími?

Před dvěma lety jsem hledala nového trenéra, proto jsem se obrátila na svého kamaráda z rodného města Tomáše Kašpara s prosbou o kvalitního trenéra. Ten mě jednoznačně odkázal na Slávka a mohu říci, že lepší volbu, než přejít k němu, jsem nemohla učinit. Nejen samotný duch sportu a nadšení, které do každého shledání a tréninku Slávek vkládá, ale i celková podoba Target Teamu. Naše skupina je naprosto přátelská, nevytváříme mezi sebou rozdíly a bereme se jako přátelé, i přes to, že proti sobě soutěžíme a jsme si „rivaly“ ve stejné kategorii. Není zde žádná přetvářka a podlost, jak tomu často v individuálních sportech bývá. Na závodech si i pomáháme a jsme si vzájemnou podporou, kdy se následně všichni po skončení soutěžního dne sejdeme u burgeru. 

Pokud si dobře pamatuji, tak už máš po zkouškách ale v přípravě na letošní jarní sezónu jsi se na ně právě připravovala a mám pocit, že jsi měla dokonce dvě práce, jak si to zvládala uspořádat, abys měla čas i pro sebe a domácnost?

Ano, je to tak. V přípravě na jarní závody jsem měla jednak zkouškové, tak státnice na bakalářském studiu. Zkoordinovat si čas není nic jednoduchého. Stává se mi běžně, že musím sladit několik prací, školu, tréninky a cardio, plus samozřejmě přípravu jídla na následující dny a starost o domácnost. Na druhé koleji je u mne bohužel rodina, neboť je nemám blízko sebe, takže je velmi náročné z časového hlediska je navštívit. Myslím si ale, že vše je možné a tvrzení typu „nemám čas“ není opodstatněné. Závisí jen na prioritách. Když oželím večerní hodinové sledování TV, mám hned čas jít si třeba zaběhat, nebo navařit na druhý den. Každý den si utvářím harmonogram následujícího dne, abych vše stihla. Zároveň mám ráda řád a pocit, když vím, co vše bude následovat.

Co si myslíš o směru, kterým se ubírá dnešní fitness a kulturistická scéna, kde spoustu profesionálů i amatérů, zcela bez cenzury a servítek naprosto otevřeně hovoří veřejně o zakázaných látkách a mnohdy to vypadá, že dokonce ostatní cvičence nepřímo nabádají k jejich užívání?

Nejsem zastáncem dopingu a sama bych jeho užívání nikomu nedoporučovala. V dnešní době řada osobností ze sféry fitness zneužívá svého postavení na sociálních portálech a realizují propagaci dopingu mladým lidem, kteří tomu nerozumí. V důsledku první věc, co řada z nich po vstupu do posilovny zjišťuje je, kde si dané látky mohou koupit a jak je brát, namísto toho, aby si zajistili kvalitní jídelníček a tréninkový plán. Na druhou stranu, bohužel, doping je dnes součástí každého sportu. Dle mého názoru by se ale určitě neměl vyskytovat přinejmenším alespoň na amatérské úrovni. Doping u kulturistiky ale považuji i za její negativní stigma. V každém sportu na profesionální úrovni, ať už se jedná o cyklistiku, fotbal, či dokonce šachy, je přítomen doping. Bohužel v kulturistice, jako v jediném z nich, je rozhodující hledisko estetičnosti oproti výkonu. Proto si široká veřejnost steroidy spojuje především s kulturistikou, i když nepochybuji o tom, že v řadě jiných sportů se dopuje mnohem více.

Všemožně na sociálních sítích se můžeme potkat s ne úplně pozitivními komentáři právě u fotek závodnic z tvé kategorie a mnohdy, bývají dosti hanlivé a urážející. Jak se k tomu stavíš a padlo někdy něco na tvou osobu?

Na mne prozatím nic takového nepadlo. Toto označování bikin, že „jen nasadí podpatky a jdou se producírovat“ mě dost mrzí. Nikdo nevidí ty těžké tréninky v posilovně a odříkání si v dietě. Chápu, že se někomu náš závodní vzhled může zdát vyzývavý, ale vše je stanoveno kritérii soutěže. Nehodnotí se jen forma, ale právě i celkový projev, vzhled, pokožka, make-up, vlasy, a proto je to nezbytnou součástí. Gymnastky také běhají v miniaturních šortkách a podprsenkách, nebo třeba plavkyně, ale na ty se nikdo hanlivě nedívá. Bohužel ale nepochybuji i o tom, že některé závodnice si dle svého zveřejněného obsahu na sociálních sítích způsobují podobné komentáře samy.

Kdybys mohla všem začínajícím a pokročilým cvičencům něco vzkázat a změnila bys tím jejich přístup, co by to bylo?

Stanovit si svůj cíl a jít si za ním. Je to dlouhá a náročná cesta, která ale, když člověk vytrvá, přinese své ovoce. Zároveň ale na druhou stranu nebrat fitness či bikini fitness jako středobod vesmíru a neobětovat mu celý svůj život. To ale závisí na prioritách každého. Hlavní je dělat fitness s radostí, mít jej jako životní styl, ne se stát jeho otrokem.

Jak moc náročné je z tvého pohledu pro ženské závodnice budování svalové hmoty, a přitom si udržet svou ladnou ženskost, která je důležitá i při prezentaci na pódiu?

U téhle otázky závisí především na cílech závodnice. Pokud chce žena závodit v kategorii Bikin je poměrně jednoduché zachovat si svou ženskou stránku. Přeci jen, z biologického hlediska, není pro ženu  tak jednoduché nabrat svalovou hmotu jako pro muže. Proto se z žen cvičících silové tréninky při neužívání zakázaných látek nikdy nestanou „muži“. Ženskost a ladnost v projevu ženy na pódiu hraje nesmírnou roli. Pokud má žena výbornou formu, ale nedovede ji správně předvést a prodat, častokrát ji porazí soupeřka, která nemusí mít tak dobrou formu, ale naopak ví, jak jí odprezentovat v té nejlepší možné podobě.

Spousta začínajících závodníků hned hledí na to, jak mají rozrostlý Instagramový účet a hledají raději sponzory, než aby věnovali sto procent přípravě, přičemž nemají za sebou ani jednu soutěž, jak to na tebe působí?

Bohužel v dnešní době řada sponzorů hledí právě na počet sledujících, proto se není čemu divit, že lidé, kteří v tomto sportu začínají, se zaměřují právě na to. Na jednu stranu to chápu. Každá firma se chce zviditelnit, proto pro ni člověk s pár stovkami sledujících víceméně postrádá smysl. Na druhou stranu by se určitě nemělo zapomínat na kvalitu příspěvků, které dotyčný s x tisíci sledujících zveřejňuje, a který je následně tváří dané značky. Neplatí zde automaticky „čím více followers = tím větší znalosti a zkušenosti“.  

Potkalo tě někdy zranění, nebo komplikace, která by tě limitovala v přípravě a jak ses s tím vyrovnala?

Musím říci, (a zaklepat si třikrát do stolu (smích)) že mě naštěstí doposud žádné zranění nepotkalo. Ve svých začátcích jsem si samozřejmě prošla obdobím, kdy jsem se snažila cvičit s co nejtěžšími váhami a na úkor techniky. Tím si snad ale projde každý. Řekla bych, že častokrát jsem měla ke zranění velmi blízko, ale naštěstí mě to brzy přešlo a dnes už se snažím cvičit technicky správně a co nejvíce eliminovat možná poranění. 

Jaké doplňky stravy se u tebe nejčastěji objevují v přípravě a máš nějakou preferovanou značku?

Dříve jsem užívala spousty suplementů a dost za ně utrácela, ale dnes už se u mě vyskytuje jen pár doplňků. Hlavní důraz kladu na vitamíny a minerály. Po nich přichází na řadu protein po tréninku. V současnosti jsem si oblíbila čokoládový hydro protein od Body Flexu, který mě vždy vrátí do dětství, neboť chutná naprosto stejně jako piškoty s kakaem, prostě dobrota. K tréninku piju rozpustné BCAA, ale to spíše na chuť, abych nepila čistou vodu. V dietě je zařazuji spíše ve formě kapslí. Dále využívám kreatin. Odnaučila jsem se pít nejrůznější stimulanty a energizéry, které jsem dříve pila na litry a dnes mi už stačí před každým tréninkem káva, jejíž chuť si mnohonásobně víc vychutnám.

Co si myslíš na první pohled o Warrior Factory a jak na tebe působí slogan: „Poznej sílu severu“ a s ním spojený koncept?

Líbí se mi koncept, se kterým tato značka přišla. Na přírodu by se nemělo zapomínat, protože bez ní sotva dojdeme daleko. I když nám všem korona virus udělal pěknou čáru přes rozpočet, řekla bych, že právě toto si řada lidí uvědomila a začala podnikat cesty do přírody. „Poznej sílu severu“ ve mně evokuje statného severského muže s plnovousem a sekerou v ruce, jehož fotka na mne také vyskočila hned po otevření webových stránek, takže to mluví snad za vše. (smích)

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení